Pátek 23. září 2022
Přednáška nabídne širší kontext a kořeny anti-genderového diskurzu a rozebere strategie jednotlivých organizací, skrze jejichž aktivity se anti-gender tématika dostala do českého veřejného prostoru. Na základě analýzy argumentů a komunikačního stylu jednotlivých aktérů si ukážeme, jak se od sebe jednotlivé větve anti-genderové hnutí ideově a esteticky liší a co je naopak spojuje.
Eva Svatoňová pracuje jako výzkumnice na Katedře sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity v Kodani a na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve své práci se věnuje krajně pravicovým sociálním hnutím, anti-feminismu a kulturním válkám.
Panelistky:
Eliška Koldová (SdruŽeny, Druhá směna)
Agáta Hrdličková (safe space)
Laura Kovácsová
Zuzana Madjarová
Tereza Stejskalová (Tranzit)
Moderuje:
Katarína Slezáková (SdruŽeny)
Agáta Hrdličková vystudovala Genderová studia na FHS UK, kde spoluzaložila safe space, feministický kolektiv UK, který má za první rok své existence za sebou organizace Gender Fridays, Feministického tábora, osvětové akce Být trans* a také několik demonstrací a pochodů. Agáta zároveň pracuje jako lektorka, metodička a školitelka LGBTQ+ tematiky a sexuální výchovy (pro Gender Studies, Queer Geography a Jules a Jim.)
Tereza Stejskalová je kurátorka současného umění. Je programovou ředitelkou iniciativy tranzit.cz, spoluzaložila bienále Ve věci umění, přednáší současné umění na FAMU. V roce 2017 iniciovala roční seminář Feministická (umělecká) instituce. Seminář vyústil v Kodex feministické instituce, kolem kterého se sdružují nejrůznější lidé a instituce v Čechách a na Slovensku.
Zuzana Maďarová je vedecká pracovníčka na Univerzite Komenského v Bratislave. Venuje sa výskumu rodových aspektov politickej subjektivity (v histórii i súčasnosti), feministickým prístupom v politických vedách, politickej komunikácii z rodovej perspektívy a konzervatívnemu obratu v politike. Dlhodobo spolupracuje s feministickou vzdelávacou a publikačnou organizáciou ASPEKT.
Psaní literatury z feministických pozic a jejich strategie na patriarchálním trhu? Jak se odlišujeme od feminismu ve světové literatuře? Proč se český střední proud nedostává k systémovým problémům, ale trvá na historizaci? A jak do toho všeho zapadá stále narůstající prekarizace literární práce a sociální aspekt? Na tyto a další otázky v panelové diskuzi odpoví Klára Vlasáková, Eva Klíčová a Jenda Váňa, který na úvod přečte několik stran ze svého nového románu Křehkost.
Jan Váňa je sociolog a spisovatel. Vystudoval doktorát na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě se zaměřením na sociologii literatury. Jeho dlouhodobou ambicí je překračování hranic mezi sociálními vědami a literaturou. Po ročním působení na Yale Center for Cultural Sociology v rámci stipendia Fulbrightovy nadace nyní pracuje jako postdoktorand na Oddělení pro výzkum literární kultury na Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Na začátku roku 2017 vydal básnickou sbírku Horizont očekávání (Weles), letos v září vychází jeho román Křehkost (Knižní klub).
Klára Vlasáková je spisovatelka, scenáristka, publicistka. V roce 2020 debutovala románem Praskliny, který byl nominovaný na Cenu Jiřího Ortena, ve stejném roce pak vyšel komiks Spiritistky, k němuž napsala scénář. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který píše hry, četby na pokračování nebo politické komentáře, a Českou televizí, přispívá do Salonu Práva, Alarmu nebo Heroine. Film podle jejího scénáře Běžná selhání bude v září uveden na mezinárodní filmovém festivalu v Benátkách, česká premiéra je naplánovaná na říjen letošního roku.
Eva Klíčová vystudovala na FF MU v Brně dějiny umění a češtinu. Několik let učila na střední škole, od roku 2009 působí jako literární publicistka (Revue Prostor, Respekt, Salon Práva a Deník N). V letech 2012–2022 byla redaktorkou časopisu Host. V současnosti je jazykovou editorkou a členkou redakce deníku Alarm. Spolu s Janem Bělíčkem připravuje literární podcast TL;DR.
Sobota 24. září 2022
V PŘEDNÁŠKOVÉ MÍSTNOSTI se uskuteční veškeré přednášky, panelové diskuze a zbytek programů (kromě čtení poezie a workshopů).
Válka umocňuje feministické postoje. Válka zesiluje symptomy patriarchátu. Možná, že vám tyto dvě věty znějí jako protiklady? Ve skutečnosti jsou spíše přetahovaným lanem, které transformuje nejen společnost, ale i státní doktríny. Kde se v nich nacházejí naše kamarádky, kolegyně, soudružky, matky, sestry, dcery, sousedky, spolužačky? Kde jsem v tom všem já, jako žena? Stručné sdělení a rozhovor o životě ukrajinských žen od začátku ruské invaze. Otázky vítané. Chci, abyste se dozvěděly všechno.
Diskuzi/přednášku si pro vás nachystá Iryna Zahladko, básnířka původem z Ukrajiny, překladatelka, nezávislá kurátorka, náhodná performerka a spolukreatorka malonákladového časopisu Sezóna. Absolvovala teoretickou fyziku. Za svou práci považuje literaturu. Žije v Praze od 2019.
V súvislosti s globálnym protirodovým hnutím sa hovorí prevažne o konzervatívnych hodnotách a o opozícii voči rodovej rovnosti, právam žien a LGBTI ľudí. V tejto prednáške sa pozrieme na protirodový diskurz na Slovensku trochu inak. Budeme sledovať, ako formuluje a prepája tri typy požiadaviek – za kultúrne uznanie, prerozdelenie materiálnych zdrojov a politickú reprezentáciu. Vytvára sa tak politická ponuka, ktorá nie je len opozíciou voči progresívnej politike, ale predstavuje širšiu alternatívu ku globálnemu neoliberálnemu projektu a jeho dôsledkom, ako napr. kríze starostlivosti či rastúcej sociálnej nerovnosti.
Zuzana Maďarová je vedecká pracovníčka na Univerzite Komenského v Bratislave. Venuje sa výskumu rodových aspektov politickej subjektivity (v histórii i súčasnosti), feministickým prístupom v politických vedách, politickej komunikácii z rodovej perspektívy a konzervatívnemu obratu v politike. Dlhodobo spolupracuje s feministickou vzdelávacou a publikačnou organizáciou ASPEKT.
Co nám o veřejném prostoru mohou říct digitální aliance mladých heterosexuálních mužů, kteří se sami označují za nedobrovolně celibátní, takzvaní „incelové“ (z angl. involuntary celibate)? Jak post-feministická společnost mění hranice toho, co vůbec může zaznít na veřejnosti? Jak se incelové shromažďují online, kde je jejich jinak neviditelná sexuální prekarita rozpoznána? Využitím teoretické intervence Judith Butler a konceptu “prostory zjevení” Hanny Arendt se přednáška zamýšlí nad tím, jak násilné misogynní proměňují zjevování.
Ela Plíhalová (ona/její) je sociální antropoložka, publicistka a aktivistka. Společně s Ká Kortus založila v roce 2021 podcast Rozpustilý.í, který touží po feminismu zakotveném v antikapitalismu a intersekcionalitě. Ela ráda čte, zajímá se o queer teorii, postkoloniální studia a anarchismus. Ela taky ráda píše, její texty vychází na Druhé směně, v Kapitálu nebo třeba na Artalk.cz.
V rámci feministických diskuzí často slýcháme, že by feminismus měl být přístupný a otevřený všem. Je však náhodou, že se v případě trans* lidí argumenty anti-gender hnutí občas podobají argumentům hnutí feministického? Pojďme se pobavit o tom, proč je zrovna v době anti-gender útoků nutné vyzdvihovat potřebu budování hnutí, které je nejen trans-inkluzivní, ale bere trans* perspektivu jako jednu ze svých pilířů.
V panelové diskuzi promluví trans* aktivisté a aktivistky: Elias (Ostravský prajd), Nikola (Queer Kód) a Dora (Queer Spaces Network). Panelem nás provede Neptune Marouš (SdruŽeny).
Elias je študent psychológie v Ostrave a člen kolektívu Ostravský PRAJD. Okrem občianskeho kvírenia sa venuje aj ďalšiemu aktivizmu a vo voľnom čase sa venuje umeniu a četbe ľavicovej literatúry. Jeho ašpirácie sú najmä komunitné organizovanie sa a zradikalizovanie kvír hnutí a prajdov na Slovensku, ale aj v Česku.
Nikola je transrodový muž a aktivista. V rámci spolku Queer Kód sa podieľa na organizovaní pravidelných stretnutí pre trans* komunitu a poskytuje sociálnu pomoc v podobe podporných skupín. Dlhodobo sa vo svojom voľnom čase venuje feminizmu a trans* tématike.
Dora je divadelní režisér a performer, během dne pracuje jako knihovník. Je členem organizace Queer Spaces Network, která v Praze organizuje akce pro LGBTQIA+ komunitu a stojí za zrodem služby LGBT Ukraine Bot, jenž poskytuje podporu lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Rád píše, hraje (si), vypráví a sní o pádu kapitalismu a patriarchátu.
Neptune Marouš (on/jeho) před pár měsíci úspěšně dokončil magisterské studium sociologie na FSS MU. Momentálně tápe v tom, jak ukotvit svou identifikaci a přemýšlí o tom, zda nebo za jakých okolností je takové ukotvení vůbec žádoucí. Pokud ho ale nazvete queer a trans člověkem, sociologem, aktivistou, amatérským fotografem nebo třeba koťátkem, nebude vám to mít za zlé. V rámci studia se Neptune zaměřoval zejména na genderová, queer a trans studia a nyní má v úmyslu se těmto tématům dále věnovat prostřednictvím aktivismu v rámci kolektivu SdruŽeny, jehož je členem.
V místnosti KAPLE se uskuteční veškeré workshopy.
Ve svých životech jsou ženy a queer (LGBTQ+) osoby často vystavovány náročným situacím, které mohou vést k rozvoji psychických potíží – od nepříjemných prožitků po závažné psychické stavy. V českém veřejném prostoru a zdravotnickém systému jsou však jejich psychické potíže často přehlíženy, bagatelizovány a dehonestovány. Dostupné formy pomoci nejsou dostačující. Pojďme společně vytvářet prostor, ve kterém budeme moci sdílet náročné zkušenosti, navzájem se podpořit a současně přinášet podněty pro genderově citlivější, respektující a spravedlivější péči o duševní zdraví v Česku. Safe space je právo pro každého!
Lucie Želinská je psycholožka a terapeutka. Aktuálně pracuje v Káznici v komunitním Centru Platan pro osoby s psychickými potížemi. Dlouhodobě se zajímá o oblast péče o duševní zdraví na individuální i systémové úrovni, o destigmatizaci v této oblasti, a o témata související s duševním zdravím žen.
Michaela Řepová je sociální pracovnice a koordinátorka vzdělávání v organizaci Persefona pro oběti domácího a sexuálního násilí. Zároveň je studentkou sociologie se zaměřením na genderovou expertízu v urbánní sociologii (např. násilí a (ne)bezpečí ve veřejném prostoru, marginalizované skupiny ve VP), sexualitu žen a queer témata.
Významným prostředkem, skrze který se lidé dostávají k organizování, jsou konverzace, ať už před pracovištěm, u petičního stánku nebo někde na procházce či u kávy. Jak ale takové konverzace vést, obzvlášť když často nejsou součástí našich každodenních témat, je dovednost, kterou společně můžeme získávat diskusemi a zkoušením nanečisto. A právě o tom je tento workshop – prakticky se zamyslíme nad tím, jak s lidmi mluvit o organizování, aby pro ně konverzace byla podnětná a relevantní, a jak reagovat na určité situace. Pak si to společně vyzkoušíme.
Es Topolářková se věnuje odborovému organizování v několika sektorech včetně péče. Nejvíce ji těší, když vidí pracující, jak si postupně uvědomují, že mají moc a můžou společně věci měnit. Jinak se snaží hledat způsoby, jak se zapojit do dalších aktivit, aniž by to bylo neudržitelné.
Tříhodinový workshop s oceňovanou českou novinářkou Apolenou Rychlíkovou se zaměří na získání praktických dovedností k napsání názorového komentáře. V první části proběhne teoretická průprava, ve které si participativním způsobem shrneme základní pravidla komentářové žurnalistiky. Po krátké přestávce se rozdělíme do skupin, z nichž si každá vybere vlastní téma spojené s feminismem, a samostatně ve skupině navrhne osnovu textu, popřípadě jeho styl. V závěrečné části budeme workshop společně reflektovat. Maximální počet účastnic a účastníků je 12. Je potřeba, abyste vyplnili:y závaznou přihlášku zde:
Apolena Rychlíková je redaktorka deníku Alarm, filmová a rozhlasová režisérka, scénáristka a publicistka. Dlouhodobě probírá otázky nerovností v širších souvislostech. Ve svých článcích se věnuje bydlení, feminismu, chudobě, kultuře, reportážně pak tzv. periferiím, pravidelně vydává dva podcasty a přednáší na FAMU. Je držitelkou mnoha novinářských cen i řady filmových ocenění, členkou kolektivu Paměť města, spoluautorkou několika knih, vychovává dvě dcery a stále ještě věří, že jiný svět je možný.