Pondělí 10. května 2021
Duo Docentky/ SdruŽeny
Příspěvek Kristíny Čajkovičové se zastává intersekcionality a jejího potenciálu při formulaci afinitních a solidárních politik. Autorka vnímá intersekcionalitu především jako způsob analýzy mocenských vztahů, který nám umožní odhalit procesy strukturálního útlaku či hegemonie. V příspěvku představí příklad analýzy útlaku romských žen v normalizačním Československu, která aplikuje intersekcionální přístup v lokálním kontextu s důrazem na jeho specifické vztahy útlaku a dominance. Autorka si klade za cíl objasnit, jak vnímá pozici antirasismu v tvorbě feministických a „teplých“ politik v česko-slovenském prostoru i v zahraničí, a poukázat na to, jakým způsobem nám analýza našich realit s důrazem na komplexnost vztahů může pomoci při utváření politicky smysluplné paralely s jinými boji.
Kristína Čajkovičová je absolventka genderových studií na CEU. Zabývá se kritickými rasovými teoriemi a feministickou kritikou. Zajímají ji způsoby, jakými je historie prezentována ve veřejném prostoru, a potenciál paměťových institucí při transformaci společnosti. Řídí se heslem, že co je osobní, je zároveň politické – a proto se snaží žít v souladu se svým přesvědčením. Nevěří v neutralitu poznání a poznávání.
Zatímco v současné světové literatuře se prosazují nové sebevědomé autorky, které přicházejí s dosud neartikulovanými feministickými tématy, v Česku podobně laděná literatura chybí. S literární kritičkou Evou Klíčovou se v unikátním dílu podcastu Kvóty Live vydáme do českých i světových literárních vod. Budeme se ptát, jaká je historie patriarchální i feministické literatury, a zkoumat, jak se kultura znásilnění vpisuje do literární tvorby, jaké trendy se dnes objevují v zahraničí a proč je vůči nim Česká republika tak rezistentní.
Apolena Rychlíková je redaktorkou zpravodajského webu A2larm, režisérkou dokumentárních filmů, komentátorkou Českého Rozhlasu Plus a Salonu Práva a tvůrkyní feministické talkshow Kvóty. Ve své práci se zaměřuje především na témata levné práce, dostupnosti bydlení a exekucí, věnuje se však také otázkám genderové rovnosti a feminismu. Je spoluautorkou řady článků přibližujících české veřejnosti hnutí #MeToo a feministickou optikou kriticky nahlíží na instituci rodiny, těhotenství a porodnictví. V roce 2017 získala Novinářskou cenu za nejlepší komentář.
Eva Klíčová vystudovala na FF MU v Brně dějiny umění a češtinu. Po několika letech neúspěšné kariéry středoškolské učitelky se v roce 2013 stala redaktorkou časopisu Host. Literárními recenzemi do různých médií (Tvar, Respekt, Host, Lidové noviny) přispívá od roku 2009, v současnosti pak spolupracuje především se Salonem Práva, Deníkem N nebo A2.
Úterý 11. května 2021
‘Women are a heterogeneous group and may face intersectional discrimination based on several personal characteristics. For instance, a migrant woman with a disability may face discrimination on three or more grounds,’ reads the new gender equality strategy of the European Commission presented in March 2020 for the period of 2020 to 2025. Some treat the explicit mentions of intersectionality as a positive development, others bemoan its additive nature and its focus on discrimination on multiple grounds rather than on structures reproducing inequalities. But what can East-Central European women expect from the strategy? And how did the pandemic expose the intersections of inequalities between men and women and between the regions within the EU?
Eszter Kováts is a PhD student in Political Science at ELTE University, Budapest. Until recently she was a guest researcher at the Humboldt University in Berlin. She was working in the Hungarian Office of the German political foundation Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) from 2009 till the end of 2019. From 2012 till 2019 she was responsible for the Foundation’s gender program for East-Central Europe.
Cesty podcastů Vyhonit ďábla a Kydy se poprvé protnuly před rokem a půl v Rádiu R. Jiskra přeskočila a zrodily se hned dvě epizody. Zuzanu, Terezuii, Patrika a Jakuba tehdy spojil především společný světonázor a zkušenost s hovořením o (pro posluchače) téměř neznámých tématech. Na letošní Feministické konferenci se všichni čtyři opět spojí, aby probrali, proč se zabývají feminismem, co ovlivňuje jejich tvorbu podcastů, proč se podcasty o feminismu poslouchají, podle jakého klíče vybírají hosty a hostky a jak nakládají se svým vlivem na sociálních sítích.
Vyhonit ďábla je podcast, ve kterém Zuzana a Terezia otevírají témata, která jsou mnohdy tabuizovaná, způsobují pocity nejistoty a vedou k omylům v oblasti vztahů a sexuality. Obě tvůrkyně jsou feministky v progresu, zastánkyně peer to peer vzdělávání a vyznavačky nadšeného konsentu.
KYDY jsou brněnský queer podcast pod taktovkou Kuby a Patrika, věnovaný celé řadě témat, o kterých se častokrát mnoho neví. Tvůrci si za cíl kladou rozšiřovat především své vlastní obzory, sebevzdělávání, ale také šíření odlišných pohledů na svět, a to zejména v souvislosti s LGBTQ+ komunitou.
Středa 12. května 2021
This lecture is about Intersectionality, and in particular, Marxist Feminist critiques and criticisms. In the past few years, there has been a renaissance in Marxist Feminist analysis and mobilisation, and this lecture aims to give an overview of this literature. The first part of the lecture will concentrate on putting Intersectionality into a historical and political context with a look at the work of Kimberle Crenshaw and Patricia Hill Collins as well as the work of Angela Davis and Shulamith Firestone. In the second part, we will look at the growing body of criticism from Marxist Feminists such as Cinzia Arruzza and Susan Ferguson but the focus will be on the work of Martha E. Gimenez. Finally, the paper will conclude with a discussion of the path towards ‘unified theory’ as outlined in the popular Feminism of the 99% (2019) represented social reproduction theory.
Diana Young is a teacher of History, Politics and Theory of Knowledge at the English College in Prague and has been politically active as a socialist for over 40 years. She has degrees from the universities of Manchester, Lancaster, London and a PhD in Politics (2003) from the University of Durham. Her research interests include the history of the socialist movement, political theory, and feminism. Diana has published in journals such as Politics, Historical Research, Socialist History, International Socialism, Capital & Class, and Contradictions. She is a member of Socialisticka Solidarita and the CLARA Collective.
Posthumanistický feminismus nabízí úhel pohledu velmi blízký starým mystickým textům. Rosi Braidotti, Astrida Niemanis, Donna Haraway a jiné posthumanistické autorky chápou nutnost překonání vlastního ega ve prospěch vyšších společenských celků, tvořených nejen lidmi, ale jakési živoucí láskyplné mezidruhové pečující struktury. Vlastní já zde chápeme jako součást širších struktur života, nikoliv jako uzavřený tvar. Příliš dlouho jsme žili v pocitu naprosté druhové nadřazenosti. Privilegovaný bílý muž vytvořil svět plný nenávisti. Pokud chceme změnit názor, je třeba změnit úhel pohledu. Člověk je z pozice života plynoucí neohraničená struktura. Ani muž ani žena, napůl člověk a napůl rostlina. Přednáška bude kombinovaná s pohybem. Prožijeme osobní tekutost i kolektivní tělo. Dotkneme se pojmů jako jsou timelesness, embodyment a poststructural meta body.
Darina Alster je vizuální umělkyně, performerka, publicistka a pedagožka, která o sobě dává vědět zřetelně formulovanou výpovědí o hranicích a limitech dnešního světa. Narušuje konvenčně vnímané hranice, otevírá tabu a kritizuje současnou společnost. Zajímá ji okamžitá sociální skutečnost, neměnnost lidské duše, archetypy a tajemství. Od roku 2016 se stará o pražskou sekci skupiny Mothers Artlovers. Od jara 2019 vede společně s Kateřinou Olivovou studio Nových Médií 2 na pražské Akademii výtvarných umění.
Čtvrtek 13. května 2021
The dynamics of genders, sexualities, races, and classes are crucial to political, economic, cultural, and social discourses in the Americas with their multiple and diverse social realities intertwining. Focusing on the analysis of recent feminist mobilizations across Latin America this discussion will explore how the feminist movements build spaces for collective resistance, deconstruct categories, and strive for emancipation.
Mina Baginova is an activist and an anthropologist focusing on social movements and feminist mobilizations. Her work focuses on contemporary transnational feminist mobilizations, ethnography of social movements, and transnational networks of feminist activist cultures. Working currently in East-Central Europe, her previous work includes research on social movements in Latin America, Turkey, and Greece.
Sdruženy, Nika Mazániková, Katarína Slezáková a další
Pátek 14. května 2021
Rosa Luxemburg je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších aktivistek a političek přelomu 19. a 20. století. Spolu s Alexandrou Kollontaj, Inesou Armand, či o generaci starší Klárou Zetkin patří ke skupině revolučních socialistek, které se staly neodmyslitelnými tvářemi mezinárodního dělnického hnutí před první světovou válkou i po ní. Spojila je jak neústupná touha po svobodě a rovnosti, tak utrpení a smrt, které jsou s nimi spojené. Co nám mohou tyto revolucionářky předat a jak mohou jejich myšlenky ovlivnit naše dnešní úsilí?
Jan Májíček je politický aktivista a publicista. Vystudoval filozofii a politologii na Filozofické fakultě UK. Je členem Socialistické Solidarity a byl spoluzakladatelem a mluvčím iniciativy Ne základnám. Působil v iniciativě ProAlt a v současnosti pracuje jako projektový koordinátor v pražské kanceláři Nadace Rosy Luxemburgové.
Čečenské ženy prchající před domácím násilím do Polska. Marocké dívky, které se staly oběťmi obchodu s lidmi. Subsaharské migrantky snažící se dostat přes Středozemní moře a tranzitní země do Evropy. Ženy a dívky ve venezuelské humanitární krizi. Všechny tyto ženy jsou zranitelné a během migrace čelí různým formám násilí, diskriminace a zastrašování. Přednáška se bude zabývat životy migrujících žen, resp. žen, které se ocitly v humanitární krizi, jež následně vyústila v krizi migrační. Diváci uvidí fotografie z autorčiných cest po Bělorusku, Venezuele, Maroku a dalších zemích. Přednáška volně navazuje na text “Sama proti dvaceti ozbrojeným mužům: esej o zastrašování migrujících žen”, které se objeví v knize Bez súhlasu.txt. Autorka se opírá o vlastní reportáže.
Sára Činčurová pracuje v Institutu pro výzkum práce a rodiny v Bratislavě, kde se věnuje především prevenci násilí na ženách. V minulosti působila v neziskových organizacích v Burkina Faso a Velké Británii. Jako nezávislá novinářka se zaměřuje na témata spojená s migrací a lidskými právy a spolupracuje se slovenskými i zahraničními médii. Vystudovala komunikaci na univerzitě Paris Descartes.
Sobota 15. května 2021
Kafkův Dopis otci je intimní, ale zároveň velmi propracovanou analýzou problematického vztahu otce a syna. Kafka despotického otce neodsuzuje, ale snaží se vysvětlit, proč pro něj v dětství, dospívání a dospělosti byly určité otcovy projevy zraňující. Cílem workshopu bude pokus o propojení Kafkových postřehů se současnými kritickými úvahami o toxické maskulinitě.
Jan Škrob je básník a překladatel, který se v roce 2018 stal laureátem česko-německé Drážďanské ceny lyriky. Je členem Asociace spisovatelů a jeho tvorba byla přeložena do několika jazyků. Vystudoval sociální antropologii.
Ivana Recmanová, Hana Sheala Grygarová, Dorian Klimáček, Jakub Strouhal
Cílem workshopu je vytvořit pocit dosažitelnosti vnitřní individuální integrity a prostoru pro udržení (generativní) komplexity v nás samých i ve světě, který umí být stejně tak magický jako nehostinný. Skrze práci s tělem, somatické modality a sdílení toho, co jsme ve svém vlastním těle vyvlastnily*i získáme odpověď na otázku, jak způsob, kterým vymezujeme sami sebe (vnitřní othering) ovlivňuje náš přístup k lidem okolo a k těm, které vnímáme jako ty druhé. Naše hrdost (pride) a stud (shame) jsou v tomto pro nás nositeli důležitých informací, které radikálně ovlivňují to, co je a není v místnosti přítomno v našich životech a kolektivech. Pokusíme se také zrevidovat, kdy, jak a po čem jsme se naučily*i toužit, a prozkoumat, jak touhy, které se těmto předepsaným vzorcům v našich myslích vymykají, budí otázky a nedůvěru. Kdy je nedůvěra nutná a kdy nás izoluje? Otázky jsou queering mechanismy, které pomáhají zakořenění předsudků a rigidifikaci a ovlivňují naši ochotu tvořit spojenectví a sdílet (intelektuální, emoční, fyzické a jiné) intimity.
Tereza Silon dlouhodobě zkoumá přírodní a společenské ekologie v uměleckém, aktivistickém a pečujícím/bodywork kontextu. Opakovaně pracuje s tématy zcitlivování (susceptibility), the erotic v referenci k Audre Lorde a angažovaného myšlení skrze tělo s referencí k sentipensar (volně přeloženo jako citomyšlení). Její přístup k facilitaci se může lišit podle materiálu, který přinese každá skupina, sebevnímání identit všech zúčastněných osob a jejich unikátní intersekce. Výzkumnou otázkou pro ni zůstává, jak generovat potěšení/rozkoš bez extrakce v systému, kde existují velké mocenské nerovnováhy. Snaží se rozvíjet schopnost doprovázet na nová místa.
Jasmína a Pavel Houdek
Zagami Jericho already has a distinctive sound at the tender age of 18, with her production, vocal skills and edgy hit potential making a strong impression. Her music is described as retro futuristic with synth-wave, ambient and drum and bass influences, and her performances as overwhelming and fearless.” (ESNS 2018) Zagami Jericho was nominated as a top newcomer at the Vinyla Music Awards and selected as the most promising Czech act from music export project Czeching by Radio Wave. The latest EP [Yours] is influenced by UK dubstep with a hint of Japan. She performed at ESNS 2018, all around CZ and at the biggest and respected festivals such as Pohoda (SK), Colours of ostrava (CZ) or Let it roll (CZ).
Neděle 16. května 2021
Proč je zobrazování příběhů trans (především nebinárních a genderově nekonformních) osob tak důležité? Na jaké trable naráží nebinární a genderově nekonformní lidé v České republice? Jaké jsou možnosti nebinární češtiny? I tyto otázky si budeme v rámci workshopu pokládat. Ezra, Alex a Teo se těší, až si s vámi popovídají a zodpoví co nejvíce vašich otázek.
TakyTrans vznikl jako iniciativa bojující proti stereotypizaci trans a genderově nekonformních lidí. Smyslem projektu je informovat o příbězích a zkušenostech nebinárních, trans či genderově nekonformních osob v České republice a pomoci šířit osvětu směřující k odklonu od lékařské definice tzv. „transsexuality“, která bývá až příliš často zobrazována jako jediná možná a správná. Cílem TakyTrans je nabídnout inkluzivnější a realističtější přístup vycházející z předpokladu, že neexistuje jen jeden způsob, ale celá plejáda možností, jak “být trans“.
Ekofeminismus nachází spojnice mezi aktivistickým nasazením žen za svá práva a aktivismem za práva celé planety. Budeme-li se opírat o stereotypy, které máme o ženách a jejich pečující roli, není těžké rozluštit, že jsou ženy společností často vychovávány k větší odpovědnosti za své okolí, opatrnosti, péči, skromnosti a obezřetnosti. Právě tyto vlastnosti k ochraně životního prostředí potřebujeme. Jak ale propojit tato dvě hnutí bez podporování stereotypů o ženách, tak, aby výsledek působit posilujícím způsobem na obě hnutí?
Magdaléna Šipka je básnířka, teoložka, publicistka a aktivistka. Vystudovala Evangelickou teologickou fakultu UK v Praze a teologii služby na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. Přispívá do Deníku Referendum, Alarmu i některých dalších periodik. Své básně publikovala v almanaších Hrst (2013) a Hledání (2014), a také časopisecky. Sbírka Město hráze je jejím knižním debutem. Souběžně s ním vyšel i překlad z dílny Magdaleny Šipky, výbor z díla německé teoložky a aktivistky Dorothee Sölle pod názvem Daruj mi dar plačícího boha.
Radikální sebeláska, záliba v tělesnosti, body positivity, positivity. Odraz báječně tlustého ženského těla ve společnosti. Lekce pro každý tvůj fald, špek, převis, strii, jizvu, chlup a všechny jejich kámoše a kámošky. Břicha s sebou! Nový medailon: MgA.
Kateřina Olivová je umělkyně, performerka, pedagožka. Absolvovala Ateliér tělového designu na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, zde v současnosti také pod vedením doc. Mgr. A Lenky Klodové Ph.D. dokončuje své doktorské studium na téma Mateřství a umění, v rámci kterého na konci roku 2020 vydala knihu Milk and Honey zabývající se zkušenostmi rodičů působících v kreativních profesích. Společně s Darinou Alster vedou na Akademii výtvarných umění v Praze Ateliér nová média II. V roce 2018 byla jednou z finalistek Ceny Jindřicha Chalupeckého. Působí i jako kurátorka, především byla mezi lety 2010 a 2019 jednou z kurátorek brněnské Galerie Umakart a realizovala i další výstavy, festivaly a projekty. Ve své umělecké tvorbě se zabývá především médii performance a videa a tematicky tělesností, sexualitou, feminismem, emocemi, vztahy, mateřstvím, rodinou.